Přestože toto není článek o mých výletech 🙂 tak se musím o něj podělit. Během Května 2021 se mi na okně zahnízdila Poštolčí rodina, kde do truhlíku snesla pět vajíček.
Přestože toto není článek o mých výletech 🙂 tak se musím o něj podělit. Během Května 2021 se mi na okně zahnízdila Poštolčí rodina, kde do truhlíku snesla pět vajíček. Podařilo se mi zachytit jak si rodina vede, jak se o sebe stará, krmí se atd… Dokonce mě oslovil redaktor Blesk.cz a sepsal moc pěkný článek o Poštolkách… Mrkni na něj
V osmém článku z mé cesty okolo Dunaje, procházím nejznámějším rakouským údolím Wachau a po 110 kilometrech pak přicházím do města Vídeň.
V osmém článku z mé cesty okolo Dunaje, procházím nejznámějším rakouským údolím Wachau a po 110 kilometrech pak přicházím do města Vídeň.
Z města Melk, které tvoří západní hranici údolí Wachau, mířím již do samotného údolí.
Wachau
je světoznámé údolí v Dolním Rakousku, kterým protéká řeka Dunaj. Údolí má délku okolo 40 km a bylo osídleno již v prehistorických dobách. Wachau je jedno z nejnavštěvovanějších turistických míst v Rakousku a tak není divu, že v roce 2000 bylo zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.
Údolí je díky skalám chráněno před studenými větry a tak je zde ideální podnebí pro pěstování vína – a jak jsem viděl, tak i pro pěstování meruněk.
Sankt Michael – je malé obydlení území ve Wachau. Stojí zde moc pěkný kostel a několik věží, odkud je nádherný výhled do údolí.
Údolí Wachau je považováno za romantické údolí, ideální pro plavbu lodí. Pohled z lodi na údolí musí být nádherný.
Já šel přes údolí pěšky a přestože to byla nádhera, působilo na mě vše velice vysušeně.
Dürnstein
je jedno z nejznámějších míst v celém údolí Wachau. Městečku dominuje bývalý klášter, který byl zrušen roku 1788. Součástí kláštera je nádherný kostel s modro-bílou fasádou.
Tato kostelní věž kostela se pokládá za symbol celého Wachau.
Když jsem procházel přes městečko byla, neděle a na nádvoří kláštera se konala nějaká akce, kde hrála hudba.
Z městečka Dürnstein jsem vyrazil přes město Krems (které je největším městem v údolí Wachau) do obce Traismauer.
Traismauer je malá obec, nebo spíš městečko se zámkem a pěkným náměstím.
Mě se však toto místo do paměti zapsalo tím, že jsem zde našel moc pěkný penzion na přespání. A taky tím, že v ten den jsem ušel 38 km – byla to největší denní dávka kilometrů za mé dosavadní putování
Cestou jsem potkal tuhle smečku 🙂 parádně jsem pokecali.
Tulln
je jedno z nejstarších měst v této oblasti. Žije je zde přes 16 000 obyvatel a je to poslední větší město na Dunaji, před Vídní. Sídlo si zde založili už Keltové a tak není divu, že město má bohatou historii i památky.
Jelikož jsem do města dorazil po setmění, tak jsem si ho užil v noci i ve dne.
Nejvíce se mi líbila fontána u radnice.
Z města Tulln jsem pak šel po pravém břehu řeky Dunaj až k Vídni.
O Vídni a cestě dál Ti však řeknu, až opět v dalším článku. Pokud se ti článek líbil, budu rád za komentář i sdílení. Děkuji a zatím Ahoj
Z rakouského Lince pokračuji do 110 km vzdáleného města Melk, které je vstupní branou do známého údolí Wachau.
Z rakouského Lince pokračuji do 110 km vzdáleného města Melk, které je vstupní branou do známého údolí Wachau.
Linec
je hlavní město rakouské spolkové země Horní Rakousy a žije v něm přes 205 tisíc obyvatel. V celém Rakousku je třetím největším městem v zemi. Díky své poloze je důležitou křižovatkou pro silniční, železniční i lodní dopravu. Lodní doprava proplouvá centrem města a jak jinak, než po Dunaji.
Dominantou města je bezpochyby Katedrála Neposkvrněného početí Panny Marie, která jde vidět už z dálky.
Z Lince mířím (po levém břehu Dunaje) do 45 km vzdáleného městečka Wallsee-Sindelburg.
Wallsee-Sindelburg – je malé městečko s pěkným náměstím, radnicí a zámkem, který však nebyl přístupný.
Ve městě jsem také přespal jednu noc v hotelu, kde jsem se ráno parádně nasnídal – už bylo po několika dnech třeba 🙂
Z Wallsee jsem to tentokrát vzal po pravém břehu řeky. Byla to dobrá volba, jelikož se ukázalo, že pravý břeh byl víc opuštěný. Bylo zde mnohem méně pěších a cyklistů.
Jelikož víc fotím okolí (než sebe), tak před městem Grein jsem se snažil na samospoušť zachytit sebe s batohem 🙂 a takhle to dopadlo.
Na Dunaji pluje mnoho velkých lodí a je zde i hodně vodních elektráren. Jelikož elektrárna je pro loď překážka, tak je zde i mnoho zdymadel.
Tohle je zdymadlo u zámku Persenbeug.
Po ušlých 110 km z Lince přicházím do města Melk. Město leží na pravém břehu Dunaje a je vstupní branou do známého údolí Wachau.
Klášter Melk
stojí na skalnatém výběžku, pod kterým protéká řeka Dunaj. Klášter zde začali budovat benediktinští mniši v roce 1089. Do současné barokní podoby byl klášter přestaven v letech 1702 a 1736 Jakobem Prandtauerem.
V klášteře se nachází ostatky několika členů rodu Babenberků, kteří byli první vládnoucí rakouskou dynastií.
Ve městě Melk mých dalších 110 km z cesty končí. V dalším článku Ti ukážu romantické údolí Wachu a jeho okolí.
V šestém pokračování mého treku okolo Dunaje, pokračuji z města tří řek do 91 km vzdáleného rakouského města Linec.
V šestém pokračování mého treku okolo Dunaje, pokračuji z města tří řek do 91 km vzdáleného rakouského města Linec.
Pasov
je město tří řek, kde si připadáte tak trochu jako v Benátkách. Město leží na soutoku řeky Dunaj, Inn, IIz, nedaleko rakouských hranic. Místo, kde stojí dnešní staré město, bylo osídleno už ve starověku keltským kmenem.
Když budete procházet starým městem, je třeba koukat kolem sebe. K vidění je zde plno pěkných domů, kostelů, muzeí a budova radnice.Na protějším břehu pak můžete vidět pevnost z roku 1219.
Dominantou města je bezpochyby katedrála sv. Štěpána s barokním interiérem a s úchvatnými varhanami.
Z Pasova mířím po cyklostezce do města Obernzell, kde u Dunaje stojí stejnojmenný zámek.
Elektrárna Jochenstein
je hydroelektrárna na Dunaji. Na řece je elektráren mnoho, avšak tahle je něčím zvláštní. Středem jezu totiž vede Německo-rakouská hranice. Nedá se zde jet sice autem, ale v době od 6:00 – 22:00 se dá po hrázi elektrárny jít pěšky, nebo s kolem.
Tak a Německo (Bavorsko) mám za sebou a jsem v Horním Rakousku.
Jako první obec, přes kterou jdu, je Engelhartszell, kde stojí tento kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Ne vždy si vyberu dobrou cestu. Někdy ta cesta nejde ani vidět
Burgus Oberranna
je pozůstatek malé pevnosti z pozdního starověku, kterou zde postavili Římané. V roce 2018 byly pozůstatky zdiva zakonzervovány a byla nad nimi postavena dřevěno-ocelová konstrukce.
Dunajská smyčka Schlögener
je přírodní zázrak na Dunaji. Je to místo, kde řeka vytváří 180 stupňový ohyb lemovaný skalami. Na řeku je zde vidět z několika vyhlídek, ale tato vyhlídka (s kovovou plošinou) je opravdu ta nejlepší.
Na tuhle vyhlídku jsem se těšil od počátku cesty 🙂 a jsem rád, že jsem si zde vychutnal západ i východ slunce.
Eferding je menší rakouské městečko s malebným náměstím a zámečkem.
Po 91 km přicházím do třetího největšího města Rakouska – do města Linec. Zde můj článek končí a pokud chceš vědět jak to v Linci vypadá, budu se na tebe těšit u příštího pokračování z mé cesty. Ahoj
Pátý díl ukazuje mou 157 kilometrů dlouhou cestu z bavorského města Řezno do města tří řek Pasova.
Pátý díl ukazuje mou 157 kilometrů dlouhou cestu z bavorského města Řezno do města tří řek Pasova.
Řezno
je bavorské město ležící na Dunaji. Před vznikem germánského města zde sídlili i Keltové. Historie města je tak bohatá a proto není divu, že jeho centrum bylo v roce 2006 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.
Řezno bylo nějaký čas významným městem i pro nás Čechy. Důvodem bylo, že se zde nacházelo centrum diecéze, pod které Česká zem spadala.
Mezi nejvýznamnější stavby města patří – Kamenný most, Kostel sv. Jana, Stará kaple, Římská věž a Katedrála sv. Pavla.
Katedrála sv. Pavla je bezpochyby dominantou města a představuje jedno z hlavních děl bavorské gotiky.
Památník Walhalla
stojí nad řekou Dunaj a je vzdálen přibližně 10 km od města Regensburg. Památník je honosná novoklasická budova, kterou nechal v letech 1830-1842 postavit král Ludvík I. Bavorský.
Walhalla slouží jako památník významných osobností „německého jazyka‛‛ a je veřejnosti přístupná. Celkem se zde připomínalo na 195 osob, z toho bylo 12 žen.
Straubing
je město ležící už v Dolním Bavorsku. Toto místo je nepřetržitě osídleno už od mladší doby kamenné a tak není divu, že má bohatou historii. Také se zde každoročně koná Gäubodenvolksfest, což je druhý největší festival v Bavorsku.
Mezi hlavní turistické cíle města patří – Městská věž na náměstí, zámek Herzogsschloss, kostel sv. Petra, vodárenská věž a Bazilika sv. Jakuba.
Opatství Niederaltaich patří benediktinskému řádů a bylo založeno v roce 731. Klášter i jeho kostel je zasvěcen sv. Mauricii a je dodnes obýván mnichy.
Vilshofen an der Donau
je městečko ležící na soutoku tří menších řek, které vtékají do Dunaje. Těmi řekami jsou: Vils, Pfudrach a Wolfach. V městečku je k vidění plno pěkně opravených domů, městská brána a kostel sv. Jana Křtitele.
Po 157 kilometrech přicházím do nádherného města Pasov, kde mám rezervaci v hotelu. Večerní prohlídku města už moje nohy vzdávají a tak na hotelu usínám brzy.
Ráno pak brzo vstávám a vydávám se do ulic města, avšak víc z Pasova Ti ukážu až v dalším článku…
V dalším článku z mé cesty vám ukáži druhé největší Bavorské město ležící na Dunaji a soutěsku s parádní vyhlídkou.
V dalším článku z mé cesty vám ukáži druhé největší Bavorské město ležící na Dunaji a soutěsku s parádní vyhlídkou.
Ingolstadt
je v Bavorsku druhým největším městem ležícím na Dunaji. První zmínka o městě pochází již z roku 806 a tak není divu, že město v roce 2006 slavilo 1200 let od svého založení. V dřívějších dobách byl Ingolstadt více než 400 let bavorskou zemskou pevností.
Možná proto se jeho historické jádro dochovalo v tak zachovalém stavu.
Elektrárna Irsching stojí mezi Ingolstadtem a Vohburgem.
Asi 14 km od Ingolstadtu leží historické město Vohburg an der Donau. Jeho dominanty jsou zřícenina hradu Vohburg a kostel svatého Petra.
Ve Vohburgu měním noc ve stanu za noc v hotelu. Přes aplikaci jsem našel moc pěkný pokoj v hotelu, který dříve býval poštou. Koukněte, jak moc pěkně pokoj vypadal, a musím říci, že se zde i parádně spalo :-). A snídaně byla taky výborná.
Soutěska Weltenburg
leží mezi městem Kelheim a opatstvím Weltenburg. Místo soutěsky je označeno za přírodní rezervaci od 1938, ale už dříve byla tato oblast označována za přírodní památku.
Na začátku soutěsky stojí klášter s opatstvím (ve kterém se dá i ubytovat). Na fotkách vypadá opatství z dálky moc pěkně, avšak mě se tento pohled nenaskytnul. Proč? Šel jsem po břehu řeky, kde opatství stojí a přestože jsem jím prošel, tak nejhezčí pohled je na něj prý z dálky :-).
Výhled na klášter mi vynahradila až jedna skrytá vyhlídka (cesta k ní nebyla nijak značená), ze které pak, než na klášter byl, nádherný výhled do soutěsky.
Po 84 kilometrech přicházím do města Regensburg (Řezna). Toto město mám moc rád (hlavně díky vánočním trhům), avšak o tomto městě Ti řeknu víc až v dalším článku.
Pokud se Ti článek líbil, budu moc rád za tvé sdílení – zatím Ahoj
Třetí článek popisuje mou 151 kilometrovou trasu z města Ulm do města Ingolstadt, během které mě zaskočil vydatný déšť a povodeň.
Třetí článek popisuje mou 151 kilometrovou trasu z města Ulm do města Ingolstadt, během které mě zaskočil vydatný déšť a povodeň.
Kousek za městem Ulm stojí na řece Dunaj vodní elektrárna Böfinger Halde. Je to jedna z mnoha elektráren na řece, avšak tahle je něčím zvláštní. Středem řeky (a tedy přes vodní elektrárnu) vede zemská hranice mezi Bavorskem a Bádensko-Württemberskem.
Life-Projekt Inadar Donau – je německý projekt na rekultivaci břehů Dunaje. Na řece je v tomto úseku plno vodních elektráren, díky kterým došlo k betonové úpravě břehů. Němci se však snaží o změnu a břehy upravují do více přírodního stavu, vhodného pro vodní život.
Cestou míjím i jadernou elektrárnu Gundremmingen, která je nejvýkonnější jadernou elektrárnou v Německu.
Lauingen je bavorské město vzdálené 37 km severovýchodně od Ulmu a ležící na pravém břehu Dunaje.
Město Höchstädt an der Donau je známé díky tomu, že dne 13. srpna 1704 se v jeho blízko odehrála jedna z nejdůležitějších válek o španělské dědictví, bitva u Höchstädtu.
Donauwörth
je velké okresní město v obvodu Švábsko, kde žije přes 18 tisíc obyvatel. Město je moc pěkně udržované a působilo na mě takovým lázeňským místem. Na území města zde do Dunaje ústí několik řek – Wörnitz, Zusam, Kessel a Schmutter.
Ve městě je i hlavní sídlo výrobce vrtulníků Airbus.
Vyhlídka Finkenstein, nedaleko města Neuburg an der Donau.
Zámek Neuburg
stojí ve městě Neuburg an der Donau v Horním Bavorsku. Původně na místě zámku stával středověký hrad, který se od roku 1527 začal měnit na zámek. Dnes v zámku najdeme galerii barokních maleb a muzeum.
Přírodní park Baggersee – stojí nedaleko města Ingolstadt a byl založen v roce 1972. Na 14 hektarech tu najdeme ohradu pro jeleny, divoká prasata, bizony, daňky a muflony.
U města Ingolstadt končím tento třetí článek a těším se na Tebe u článku dalšího. Pokud se Ti článek líbil, budu moc rád za tvé sdílení – Ahoj 🙂
V druhém článku vám ukážu mou ušlou trasu z německé obce Beuron do města Ulm. Vzdálenost mezi těmito místy byla okolo 127 km a šel jsem ji necelých pět dní.
V druhém článku vám ukážu mou ušlou trasu z německé obce Beuron do města Ulm. Vzdálenost mezi těmito místy byla okolo 127 km a šel jsem ji necelých pět dní.
Obec Beuron leží v Přírodním parku Horní Dunaj a je známá především díky Benediktinskému arciopatství. Opatství jsem sic viděl jen zvenčí, ale i tak musím říci, že je to moc zajímavá stavba, která ve skalnatém údolí řeky Dunaj vypadá už zdálky majestátně.
Cestou míjím na protějším břehu řeky Hrad Werenwag a pak procházím přes dvůr Gutshof Käppeler, kde stojí moc pěkný červeno-bílý kostelík.
Jelikož na mapách vypadá vše jednodušeji, tak můj cíl, město Sigmaringen, opět odkládám na další den.
Stavím si tedy stan, nedaleko obce Inzigkofen, kde druhý den objevuji stromovou alej s hradem a klášterem.
Sigmarinegen
je německé město ležící na horním toku Dunaje, kterému dominuje stejnojmenný knížecí hrad. První zmínky k hradu se datují do počátku 11. století, konkrétně do roku 1077. V roce 1893 byl hrad po požáru přestavěn a z hradu tak vznikl spíše nádherný zámek, který se dochoval do dnes.
Zámek lze navštívit po celý rok a v jeho areálu najdete i dvě muzea.
Musím se přiznat, že se mi v Německu zatím moc líbí. Krajina okolo Dunaje je moc pěkná a přírodně udržovaná.
Je zde plno malých vesniček, kapliček a kostelíků a vlastně všeobecně zde všude hodně vnímám náboženství.
Před městem Ulm se do Dunaje vlévá řeka Iller, která pramení v Algavských Alpách.
Ulm
je německé město ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko a má přes 119 000 obyvatel. Středem města protéká řeka Dunaj, do které se zde vlévá další řeka – Blau.
Město Ulm je známé především díky své dominantě. Tou je gotický dóm (Ulm Münster) s věží vysokou 161,5 metru. Věž dómu je nejvyšší kostelní věží na světě.
Od prameny řeky v Donaueschingen jsem ušel už přes 193 kilometrů a tak pokud se ti článek líbí, budu rád za sdílení a u dalšího pokračování se těším – ahoj 🙂
Začátkem května jsem vyrazil na svůj plánovaný trek, okolo řeky Dunaj. Moje cesta začala v Německu a i přes špatné počasí, které trvalo několik dní, to byl moc zajímavý začátek.
Začátkem května jsem vyrazil na svůj plánovaný trek, okolo řeky Dunaj. Moje cesta začala v Německu a i přes špatné počasí, které trvalo několik dní, to byl moc zajímavý začátek.
Můj trek okolo Dunaje začíná cestou nočním autobusem z Prahy do Švýcarska. Ráno se po noční jízdě probouzím v Curychu, odkud mi jede vlak do Německa, do města Donaueschingen.
Po východu z vlakového nádraží mířím do nejbližšího supermarketu (abych dokoupil poslední zásoby) a pak už mířím do centra města. V centru míjím kostel sv. Jana (St. Johann) a vedle něj tzv. Pramen Dunaje.
Pramen Dunaje
Toto místo není vlastně pravým pramenem řeky. Místo za pramen označili římští vojáci, kteří byli pověřeni najít začátek Dunaje. Protože se jim však nechtělo jít dále (do zarostlých lesů Schwarzwaldu), tak za pramen řeky označili zdejší zřídlo minerální vody.
Skutečný pramen (neboli začátek Dunaje) je však někde jinde. Je to místo kousek za městem. Místo, kde najdeme soutok dvou říček Breg a Brigach.
Soutokem těchto dvou říček vzniká řeka Dunaj. Toto místo se dá tedy označit za pramen řeky. Místo, odkud se měří celá délka řeky – až k Černému moři.
Protože jsem do Donaueschingen přijel až později odpoledne, tak se zde moc nezdržuji a vyrážím na cestu.
Propadání Dunaje
je geologická zvláštnost, kterou najdeme cca 30 km od pramene řeky. Voda z řeky zde na několika místech prosakuje pod povrch země a přes krasové jeskyně teče o několik kilometrů dál. Na jaře to není tak moc poznat, ale voda zde na povrchu není i přes 200 dnů v roce (hlavně v létě).
Tuttlingen je velké okresní město a jeho středem prochází Dunajská stezka. Jelikož jsem byl totálně promoklý/promrzlý (po předchozí noci ve stanu), tak jsem si zde našel moc pěkný hotel na noc, abych se usušil.
Přestože i okolí místa spadají do Přírodního parku Horní Dunaj, tak pro mě samotným vstupem do parku se skalami a úžasným tichem bylo až město Mühlheim an der Donau.
Přírodní park horní Dunaj
se nachází v jižním Bádensku-Württembersku a zahrnuje velkou část okolních krajů. Park byl založen 5. prosince 1980 a je jedním ze sedmi přírodních parků v Bádensku-Württembersku.
Celkově přírodní park zahrnuje 56 obcí ve 4 okresech a sídlí zde přibližně 120 000 lidí. Díky značné rozloze parku není osídlení až tak velké a člověk na treku (jako já) si tu užije pěkný klid v přírodě.
Po cca 66 km (od pramene) vidím obec Beuron. Tu jsem zahlédl už z dálky a to zejména díky nádhernému benediktinskému arciopatství.
Kousek za obcí Beuron jsem si pak našel místo na přespání, kde také končím svůj čtvrtý den na cestě. Zatím jsem toho moc neušel (plán byl ujít víc), ale bohužel všechny čtyři dny pořád prší a tak to snad doženu později.
Soutěž – probíhá od 20.06. – 25.06.2019 na Instagramu
Soutěž – probíhá od 20.06. – 25.06.2019 na Instagramu
⚠️ Soutěž 😉 Již jsem ze své první etapy cesty🎒(okolo Dunaje) 20 dní doma a měl bych zpracovat nějaký článek.
Předtím mě však napadlo, že bych opět udělal tipovací Soutěž a odměnil tak ty co mě sleduji, podporuji 👍 (Moc si toho vážím) 😉
Jak vyhrát??
1) sleduj můj Instagram profil @michalvyletak
1.května jsem vyrazil na 2881 km dlouhý trek, okolo řeky Dunaj
1.května (ve spolupráci sHANNAH) jsem vyrazil na 2881 km dlouhý trek, okolo řeky Dunaj – okolo Evropské Amazonky.
» Více o cestě/plánu se dočteš tady v článku ⇓⇓⇓ tak koukni 🙂
V krajině Českého středohoří, na břehu řeky Ohře, stojí barokní zámek kde se narodil známý český vědec. Projděte si se mnou kouzelné interiéry zámku a přilehlý park.
V krajině Českého středohoří, na břehu řeky Ohře, stojí barokní zámek kde se narodil známý český vědec. Projděte si se mnou kouzelné interiéry zámku a přilehlý park.
Nedaleko Českého středohoří, na břehu řeky Ohře, stojí raně barokní zámek Libochovice.
Stavitelem zámku byl v letech 1682-1690 italský stavitel Antonio della Porta, který mimo jiné také postavil zámek v Roudnici nad Labem.
Libochovický zámek se stal významný od roku 1787 a to díky narození známého českého vědce Jana Evangelisty Purkyně.
V současné době je zámek státní a nabízí dva pro prohlídkové okruhy. První okruh – nabídne prohlídku zámeckých interiérů a druhý okruh – expozici o životě a díle J. E. Purkyně.
Interiéry zámku ukazují průřez několika historickými slohy a styly od pozdní renezance, až po slohy a styly 19. století.
Mezi nejzajímavější místnosti interiérů patří především Salla terrena a Saturnův sál, který je hojně pro svou akustiku vyhledáván umělci.
Při prohlídce uvidíte také vzácnou sbírku vlámských gobelínů, sbírku Čínského porcelánu, zdobené stropy nádhernými freskami a nebo zoologickou sbírku, kterou si ze svých cest přivezl hrabě Josef Herberstein.
Po prohlídce zámku doporučuji vydat se do zámeckého parku, který byl založen již roku 1683.
V parku uvidíte oranžerii, čtyři fontány se sochami, skleník, altán a východně pak místo kde byla bažantnice s užitkovou zahradou.
Pokud se vám prohlídka zámku líbala a máte ještě čas a sílu. Doporučuji vyrazit na nedalekou zřícenu hradu Hazmburk, ze které se vám naskytne nádherný výhled do okolí.
Žlutá stezka vede divokou přírodou do tzv. Vlčí rokle , která spojuje Adršpašské a Teplické skalní město.
Na konci rokle se žlutá stezka napojuje na stezku modrou, která by nás zavedla do Teplického skalního města (tam ale dnes nejdeme).
Modrou stezku využijeme tedy jen kousek (cca 1.2 km) k rozcestí U sekery, kde zahneme doleva na žlutě značenou stezku.
Dalším rozcestím na tomto výletu je rozcestí Pod Bludištěm, kde se napojíme na zelnou stezku vedoucí (2.5 km) k vrcholu Čáp.
Rozhledna Čáp
leží na stejnojmenném vrcholu (Čáp), který je nejvyšším bodem Adršpašsko-teplických skal. Rozhledna se tyčí co výšky 13 metrů, má dvě vyhlídkové plošiny a 44 schodů.
Z vyhlídkové plošiny se nám naskytne parádní výhled na okolní skalní města, Orlické a Jestřebí hory, nedalekou Ostaš, Broumovské stěny a nebo i vzdálené Krkonoše.
Z rozhledny zamíříme (po zelené) dolů k osadě Skály a zámku Bischofstein.
U zámku se můžete občerstvit a nebo se vydat na nedalekou zříceninu hradu Skály a k Černému jezírku.
Od jezírka se po modré a zelené dostaneme (cca po 5 km) do města Teplice nad Metují, kde se vlakem vydáme zpět domů.
Nedaleko Polských hranic, v Broumovském výběžku, najdeme fascinující skalní město. Dlouhá staletí skryté pískovcové skály, odhalil vandrovníkům až požár v 18. století, který spálil bujný porost okolo nich.
Nedaleko Polských hranic, v Broumovském výběžku, najdeme fascinující skalní město. Dlouhá staletí skryté pískovcové skály, odhalil vandrovníkům až požár v 18. století, který spálil bujný porost okolo nich.
Adršpašské skalní město najdeme u obce Adršpach (v Broumovském výběžku) nedaleko Polských hranic. Skalní město je celoročně přístupné, avšak díky velké návštěvnosti doporučuji si zde výlet naplánovat mimo víkendy a svátky.
Zdejší skalní město vzniklo před 90 miliony lety ústupem mělkého moře. Turisté se však do skal vypravují až od 18. století, kdy velký požár spálil bujný porost, který pískovcové skály skrýval.
Několik metrů za vstupní bránou, se vám naskytne úžasný pohled na skalní jezírko (Pískovna) s průzračnou vodou.
Skalní jezírko zde vzniklo zatopením bývalého pískovcového lomu, na který je moc pěkný výhled ze všech stran. Okolo jezírka pak vede značená modrá stezka.
Samotné skalní město má pak jeden základní prohlídkový okruh (cca 4 km) po kterém vás provede zelená značka.
Dřívějším vstupem do skal, byla označována tzv. Gotická branka, kterou nechal v roce 1839 vybudovat Ludvík Karel Nádherný.
A prostoru před Gotickou bránou se dříve říkalo Skalní předměstí.
V 18.století došlo také k pojmenování většiny místních skalisek. Mezi ty nejznámější patří: Starosta a Starostová, Milenci, Krakonošův zub, Homole cukru, Sloní náměstí atd…
Ze zelného okruhu (u rozcestí U trpaslíka) se určitě vydejte ke Skalnímu jezírku a Velkému Vodopádu.
Počítejte ale s tím, že cesta k jezírku již není tak pohodová jako po zelené stezce. Je potřeba zdolat několik žebříků, ale rozhodně se to vyplatí.
Adršpašské skalní jezírko je napájeno řekou Metují a v období květen až říjen se po něm můžete projet na lodičkách.
Vždy vtipní převozníci vás po jezírku rádi povozí a hlavně vás dokonale pobaví.
Po plavbě loďkou se můžete vydat zpět do Skalního města (na zelený okruh) a nebo můžete vyrazit na delší pochod (po žluté) do Teplických skal.
Nedaleko Kyjova, stojí unikátní barokní komplex z 18.století, který je často označován jako perla jihovýchodní Moravy. Zámek s areálem patří mezi nejvíce dochované u nás a stojí rozhodně za návštěvu.
Nedaleko Kyjova, stojí unikátní barokní komplex z 18.století, který je často označován jako perla jihovýchodní Moravy. Zámek s areálem patří mezi nejvíce dochované u nás a stojí rozhodně za návštěvu.
Zámek Milotice je barokní zámek ležící v obci Milotice nedaleko Kyjova
Zámek, který je také nazýván perlou jihovýchodní Moravy, je unikátně zachovaný komplexem barokních staveb a zahradní architektury.
Na místě dnešního zámku stávala původně vodní tvrz z 14. století, ze které se dochoval jen vodní příkop kolem zámku.
Dnešní vrcholně barokní podobu získal zámek během svých dvou přestaveb.
Tyto přestavby se uskutečnili za majitele Karla Antonína Serényiho v letech 1719-1725 a 1738-1743.
Od 18.století již pak nedošlo k výraznějším přestavbám a proto se areál milotického zámku řadí mezi nejvíce dochované barokní komplexy v České republice.
Zámek v současné době nabízí jeden základní prohlídkový okruh a také jeden netradiční kostýmový okruh v zahradě.
Mimo zámek jako takový si zde můžete prohlédnout i rozsáhlý areál, do kterého patří jízdárna, konírna, dvě oranžerie a francouzský park s bažantnicí.
Po prohlídce zámku doporučuji vydat se i do obce a projít se po návsi.
Cestou pak určitě neminete druhou dominantu obce (po zámku) a to Kostel Všech Svatých, který má věž tyčící se do výšky až 36 metrů.
michalVyletak.cz 